„V Rudém právu jsem se tenkrát dočetl, že Jaroslav Seifert slaví sedmdesátiny. Byla mu věnována jediná strohá věta. Tehdy jsem si uvědomil: Jsou chvíle, kdy je třeba ztichnout, sundat klobouk a poklonit se. Ohlásit takovým způsobem sedmdesátiny člověka, který se tolik vryl do myšlení a citového života celého národa, byla podle mě ignorance.“