„Herci jsou bytosti stvořené k tomu, aby je někdo miloval. Právě skrze tu jejich schopnost propadnout se do snu tak intenzivně, že pak ... Pavla Tomicová vždycky, když skončila to představení, tak chviličku nevěděla, kde jsou dveře nebo Jiřina Jirásková, když jela z jedné zkoušky, tak říkala: "Já jsem zapomněla, jak se k nám jde domů. Já jsem chodila a nemohla jsem furt najít tu, jak tam zatáčím doprava." Tak to je hezké, že? Jsou to lidé, kteří tak intenzivně umí smíchat realitu se snem a v tom snovém světě pak umí zažít neuvěřitelné věci a umí potvrdit dobro a čelit zlu a přijmout vinu a přijmout odpuštění a to když člověk pak zažije, tak je takový celý čistý."