"Stigma posledního romantika v politice mě pronásleduje pořád. Asi na tom něco je, protože v politice se stále víc prosazují lidé tvrdí, pragmatici a manažeři, jejichž reklamní kampaně jsou úplně stejné, jako ty na prášky na praní... Tomu, o co mi jde, říkají romantika a já si myslím, že politika má naději a smysl pouze, když bude lidská a slušná. Jinak se míjí účelem a stává se jen politikařením, tedy pouhým „fechtováním“ o moc a peníze."